Z pohádky do pohádky

Začátek února se nese ve znamení pohádek, a to je nám téma velmi milé. Nejdřív jsme si říkali, jaké knížky s vámi doma čteme, kdo nám čte před spaním a jestli vám do děje vstupujeme s vlastními nápady :-).

Naučili jsme se, že ke knížkám se vždycky musíme chovat hezky, protože to jsou takové naše poklady a taky už víme, kde bydlí. Přece v knihovně! Taky jsme si vysvětlovali, že existuje Braillovo písmo, a že díky němu si můžou knížky přečíst i lidé, kteří nemají zdravé oči. A to je bezva!

Protože nám počasí vůbec nepřálo - na vlastní kůži jsme při cestě do koutku zažili, jaký je rozdíl mezi tím malým větříčkem a pořádnou vichřicí (jak jsme si říkali posledně, brrr!). Byli jsme nakonec rádi, že můžeme rozmary počasí sledovat pěkně z tepla a poslouchat, nebo si vymýšlet vlastní pohádky.

Tety nám vysvětlovaly, co je to bajka a nadpřirozené bytosti, že pejsek s kočičkou a další zvířátka ve skutečnosti nemluví. To je jenom v pohádkách. Protože tety mají snahu něčemu nás naučit, povídaly nám hodně napínavé pohádky: O kůzlátkách, O Červené Karkulce a Koblížkovi, abychom pochopili, proč se nemáme dávat do řeči s cizími lidmi. Taky jsme hráli spoustu skvělých her - třeba tu, co Karkulka měla v košíčku, nebo -najdi druhou pohádkovou dvojici. 

Zase jsme si to společně skvěle užili. A co nás čeká dál? Těšíte se stejně jako my?