NO A TEĎ SI TO VŠECHNO ZOPAKUJEME :)
Na konci týdne jsme byli na procházce v prodejně s ovocem a zeleninou a tam jsme vyzkoušeli, jestli vše naživo poznáme a pojmenujeme. Také jsme nakoupili společně brambory na poslední tvoření.
Jeden den jsme si třeba povídali o tom, proč je tak důležité ovoce a zeleninu jíst. O vitamínech a o zdraví. A aby nezůstalo jen u povídání, udělali jsme si mrkvovo-jablečný salát. I trochu medu jsme si do něj dali. U všeho jsme asistovali, všechno jsme zkoušeli. Umyli jsme jablko, zkoušeli jsme použít škrabku na mrkev. Strouhali jsme. Míchali. Jen do ochutnávání se nám zprvu nechtělo :D Ale když ochutnala první maminka, troufli jsme si i my. A jako bonus jsme si zbytek rozdělili do mističek domů, aby mohli ochutnat i ostatní rodičové.
![](/images/fotogalerie/item_5_5.jpg )
![](/images/fotogalerie/item_5_7.jpg )
![](/images/fotogalerie/item_5_8.jpg )
Další den jsme zpívali Cib, cib, cibulenka. Teta nás dokonce učila taneček. A pak jsme natiskali pytle cibule i brambor. Tentokrát to ne úplně moc šlo, páč v kuchyni popletli brambor a batátu. Víte že to je trochu jiná brambora a s ní tiskat moc nejde? A cibuli nám půjčili oloupanou. Heleďte, to byla švanda. Ale stejně jsme to zvládli. A navíc teď víme, že ne vždy se musí vše podařit, ale svět se nezboří. A že je fajn zkoušet a improvizovat.
Mno a neboť brambory jsou základ stravy a tentokrát i tvoření, na jedno odpoledne jsme si nechali i oblíbenou říkačku “Koulela se ze dvora, velikánská brambora”. Nasmáli jsme se při zakrývání očí a uší a pak jsme se vrhli na dělání razítek z brambor. Umíte je? Teta říkala, že kouzlíme s vykrajovátky. Stačilo zatlačit bramboru na vykrajovátko, teta ořízla a razítko bylo na světě. Tiskání se nám tak moc líbilo, že jsme nezůstali u jednoho obrázku, někdo potiskal dvě čtvrtky a někteří si nesli domů i šest výtvorů :D
![](/images/fotogalerie/item_5_12.jpg )
![](/images/fotogalerie/item_3_14.jpg )
A protože jsme rarášci, byl týden protkaný i spoustou běhání, skákání, nebo překážkovými dráhami. A když už se odpoledne chýlilo ke konci, stavěli jsme. Třeba obří vláčkodráhu. Jo a ve středu jsme měli takový ekoprogram. Všechny nás to moc bavilo, ale bylo toho tolik, že se těšte na další povídání, protože to by se nám sem už vůbec nevešlo.
![](/images/fotogalerie/item_3_16.jpg )
![](/images/fotogalerie/item_5_10.jpg )
Tak zatím ahóóój
děti s tetama Ivet, Hankou, Luckou a Marťou