Momíkovy Olympijské hry

Celou sobotu dopoledne nám vůbec nepřálo počasí - lilo a lilo, s nadějí jsme vyhlíželi sluníčko, ale marně. Ale to nás vůbec neodradilo a my se těšili, jak si olympiádu užijeme.

Určitě vás zajímá, v jakých dovednostech jsme se utkali. Kdo nás zná ví, že si na klasiku úplně nepotrpíme. 

Začali jsme pozvolna a to zahřátím a seznamováním, ale už u toho jsme se pořádně nasmáli.

První disciplínou byl skok pozadu, nevěřili byste, jak takový skok pozadu může být těžký, zvládli jsem ho všichny, bez jediné újmy na zdraví.
Druhou disciplinou byl hod oštěpem - špejlí, a lítaly nám pěkně daleko. Nejprve jsme pořádně nacvičili techniku a pak, protože nejsme žádná béčka, jsme dokázali “oštěp” držet a házet jen dvěmi prsty.

Pomocí třetí disciplíny jsme si vyzkoušeli, jak to mají rodiče těžké, museli jsme běžet na nákup už s plnou taškou z rohlik.cz pro zapomenutou věc. A to byla teprve dřina, nic nerozbít a neztratit a co nejrychleji se dostat zase domů.

Čtvrtou disciplínou byl slalom v kutálení bramborou, brambory se kolikrát kutálely úplně jinam než jsme chtěli, ale nakonec všechny zdárně skončily v cíli.

Pátá disciplína nám opravdu dala zabrat, byl to Žíznivý Indián, všichni jsme si lokli pití, a to jsme nesměli spolknout, ale držet ho v puse co nejdéle. Tady se skoro všichni ukázali být opravdoví přeborníci. Snažili jsme se olympioniky rozesmívat, co to šlo, ale všichni drželi skutečně dlouho.

Šestá disciplína se úplně nelíbila našemu Momíkovi, měl velký hlad a proto se naši závodníci museli trefovat míčky do jeho břicha. Ale těch ran, co schytal…

                        

Velkou spolupráci vyžadovala poslední disciplína - Třínohý běh přes překážky, ale přeci to nemohlo být tak snadné. K tomu všemu naši olympionici museli pomocí lžičky přenést co nejvíc vody do svého kalíšku.

                        

            

A protože rodiče v té samé době absolvovali také olympiádu a jedna disciplína měla cíl přímo před námi, museli jsme jim pořádně fandit.  Když se dračí lodě blížily do cíle, hodně hlasitě jsme skandovali: "Rohlíci, do toho, Rohlíci do to, nejste přeci žádné housky!!!"

                        

A co by to bylo za Olympijské hry, bez vyhlašování vítězů? Protože jsme soutěžili ve třech kategoriích, na “bedně” skončili všichni. 

                        

            

Abychom si také trochu odpočinuli mezi jednotlivými disciplínami pustili jsme se i do tvoření, každý si vyrobil vlastní hrníček.

                        

                        

                        

Byl to krásný den a my se těšíme na další podobnou akci.