Listí opadalo a co přijde teď?

Legenda praví, že Martin byl moc hodný člověk, rozdělil se s žebrákem o to málo co měl - jen o svůj plášť, který přesekl na dva díly a jeden mu dal. Za celý svůj život udělal pro lidi hodně dobrého, a proto ho chtěli zvolit biskupem - to se mu ale moc nelíbilo a schoval se v chlívku mezi husami. Ty ho ale prozradily svým kejháním a od té doby se v den jeho svátku připravuje pečená husa, Svatomartinské rohlíčky a pije se Svatomartinské víno. My jsme pekli taky! Ne zrovna rohlíčky, ale krásně voňavé perníčky. Vyválet, vykrajovat těsto a pomazávat perníčky, to je skvělá zábava! Podívejte se na fotky, jak jsme si pečení užívali.

Víš mami a tati, proč se 11. listopadu, v den Martinova svátku čeká, jestli přijede na bílém koni? Je to pranostika a to už teď taky víme, co znamená. My jsme vyráběli udatného Martina na jeho běloušovi mezi prvními sněhovými vločkami, koníkovi vlála hříva i ocas, že byste koukali. 

A když ten Martin jezdil na koni, říkali jsme si taky, že kůň není dobrý jenom na projížďky a závody, ale je taky hodně užitečné zvíře, umí třeba pomáhat tahat těžké klády z lesa, kam nemůže žádný stroj. A že se říká, že je z koňského hřbetu nejkrásnější pohled na svět. Je to pravda? 

Taky víme, že nás čeká období, kdy se musíme víc oblékat a jíst ovoce, abychom měli vitamíny a ubránili se všem zlobivým virům.

Ráno, ještě než vyrazíme, musíme spolu z okna zkontrolovat, jestli je mrazík a všechno je pohádkově omrzlé nebo jestli dokonce nenapadl sníh! To my totiž máme moc rádi. Řádit ve sněhu, to bude paráda! A když přijdeme domu příjemně promrzlí, uděláš mi teplý čaj prosím?

V koutku jsme se taky naučili, že když je venku sníh a všechno zmrzne, musíme dávat pozor i na chodníku, protože může být náledí a to pak parádně klouže. A my nechceme být polámaní jako mraveneček, kolem kterého plakala celá obora. I když to s ním stejně nakonec dobře dopadlo, jako v každé pohádce.