Ani jsme se nenadáli a máme za sebou poslední říjnový týden, který se nesl chvíli v duchu Dušiček a chvíli v zábavném Halloweenu. Tetám totiž přišlo důležité, zmínit se o obojím.
Ani jsme se nenadáli a máme za sebou poslední říjnový týden, který se nesl chvíli v duchu Dušiček a chvíli v zábavném Halloweenu. Tetám totiž přišlo důležité, zmínit se o obojím.
Hned v pondělí jsme si tedy povídali o Dušičkách, téma jsme zvládli krásně, zavzpomínali jsme na blízké, ať šlo o babičky, dědečka, strejdy, tety a nebo taky pejska nebo křečka. Důležité je vzpomenou na všechny. Po svačině jsme se tedy teple oblékli, nandali vestičky ať jsme poradně vidět a nikdo nás nepřehlédne a spěchali jsme na zastávku autobusu a vyrazili se kouknout na hřbitov. Nejdříve jsme si povídali jak se na takovém místě máme chovat, ale to pro nás nebyla žádná novinka a s přehledem jsme to zvládli, všímali jsme si zajímavých soch a s tetami si tiše povídali o všem. U velkého kříže pak teta zapálila svíčku a protože čas velmi rychle utíká, utíkali jsme i zpět na oběd za Vámi. Byl to krásný výlet.
Po zbytek dní jsme vyráběli třeba lucerničky, trénovali pohyblivost prstíků když jsme připínali pavoučkovi místo nožek kolíčky a četli si před spaním krásnou knížku o tom jak to v životě chodí, o Anně a Aničce.
Trénovali jsme také samoobsluhu, by jste nevěřili kolik legrace si lze užít když svlékáte peřiny a polštáře. Aby jsme měli prádlo krásně čisté a voňavé, musíme ho pravidelně prát. A protože jsme moc šikovní, rádi tetám pomáháme.
Prostě jak jinak, týden opět utekl, užili jsme si ho, začalo k nám chodit par nových kamarádek a kamarádů, je bezva, ze je nás pořád víc a víc …
Tak zase za týden ahoj!
Tety Marťa, Hanča, Ivet a Markét